Škola a vaše děti

Bude letos vysvědčení o něčem jiném?

Adriana Nováková, Kateřina Novotná, 1.6.2020

Kdo vlastně potřebuje vysvědčení a známky? Děti - to rozhodně nejsou. Často to jsou rodiče, kteří říkají, že děti potřebují soutěže, odměny a známky, aby měly motivaci. Jakou hodnotu má letošní vysvědčení? A jak se mění hodnota vysvědčení předchozích?

Kdo vlastně potřebuje vysvědčení a známky? Děti - to rozhodně nejsou. Často to jsou rodiče, kteří říkají, že "děti potřebují soutěže, odměny a známky, aby měly motivaci se učit a číst". Nemáte již také zkušenost z doby uzavření školy, že bychom již mohli chtít přistupovat k výuce dětí jinak? Jakou hodnotu má letošní vysvědčení? A jak se mění hodnota vysvědčení předchozích?

Z většiny nás rodičů se na nějaký čas stali také učitelé. Nevím jak vy, ale já objevila mimo jiné dvě věci. Ruku na srdce, moc si toho ze školy nepamatuji (ty větné rozbory mě fakt ničí), ale jsem docela schopná fungovat v běžném životě. Objevné pro mě bylo, že mě dnes většina toho, co se holky učí, opravdu zajímá, zatímco ve škole jsem to chtěla "jen přežít". Vše vidím v jiné perspektivě, zajímají mě dějiny v souvislostech (ve škole šlo o to, naučit se a odříkat látku a získat známku...) atd.

Opravdu mě bavilo se s nimi učit. A s tím souvisí můj druhý objev. Že je to bavilo, neustále se ptaly a doptávaly. Zase jsme se vrátily do doby nekonečných otázek "a proč?". Bylo snadné si povídat o Hansi Christianu Andersenovi, jeho díle, státních symbolech, fotosyntéze, světle, jak vidíme, jak to funguje s výrobou mléka a masa (z toho ta mladší byla dost smutná), kdy a proč začal psát Václav Havel srdíčko u svého jména (mimochodem to na googlu nenajdete, ale velmi milí lidé z knihovny Václava Havla nám vše objasnili). A bylo krásné být se svými dětmi u jejich nekonečné touhy vědět. Zajímalo je, jak věci fungují a proč je to tak, jak to je. (Velký dík patří googlu a wikipedii - bez nich bych byla pěkně v koncích.) A vůbec je netrápilo, jakou dostanou známku. Známky totiž nikdo neřešil - nebyl důvod.

I na letošním vysvědčení však známky dostanou. A proto se nabízí několik otázek.

Bude letos vysvědčení pro Vás jiné?

Budete se na letošní vysvědčení svých dětí dívat jinak než na to loňské?
Ano? A v čem se změnila jeho hodnota?
Co všechno je vlastně v letošním vysvědčení ukryté?
Někteří rodiče dávají dětem za vysvědčení odměnu - dostanou ji děti i letos?
Jaké vysvědčení byste dali sobě?

Co nám sděluje známka na vysvědčení?

Možná právě díky karanténě máme nyní možnost podívat se na vysvědčení jinýma očima. Co je vlastně smyslem takového vysvědčení? Má jít o zpětnou vazbu pro žáka, aby věděl, kde zhruba je ve svém vývoji učení, jak je na tom ve srovnání s vrstevníky nebo kam se má případně dál posouvat a rozvíjet. Není na čase, abychom my rodiče požadovali od učitelů formativní hodnocení, slovní hodnocení a podobně? A přestali obhajovat známky jako takové?

Vysvědčení totiž neříká nic o tom, jaký žák je, jakou má osobnost, jak si dovede poradit, jak umí být samostatný nebo jak přistupuje k zodpovědnosti. Přesto jsou známky, vysvědčení i v 21.století v některých rodinách zdrojem strachu, ponižování a snižování sebevědomí dětí. Teď v době karantény se může stát, že Anička, která měla vždycky jedničky, si najednou vůbec neporadí s úkolem, který by jinak zvládla levou zadní jen proto, že je to pro ni teď jiné, nové, neznámé a může být ve stresu. Může jí trvat nějakou dobu, než si na změnu zvykne. A než si zvykne, je možné, že se jí na nějakou dočasnou dobu zhorší známky. Ale co nám tato situace říká?

Ne všechny děti mají stejné schopnosti a předpoklady pro práci s technologiemi. Některým to jde samo, někteří s tím bojují. Někteří nemají doma žádný počítač či internet. Někteří jsou rychlejší a někteří pomalejší. Výsledná známka z odevzdaného úkolu tady není jen o tom, zda má všechna tvrdá a měkká „i" správně, ale taky o tom, jak si poradilo se samotnou technologií. Jak moc pomáhal či nepomáhl rodič. Jestli rodič chodil do práce, nebo se dětem věnoval každý den.

Jde o učivo nebo o to, aby děti něco uměly?

„Aničko, já vidím, že máš teď několik trojek za sebou. Ale podívej se, co jsi všechno zvládla jiného!"

Děti se během online výuky musely potýkat s mnoha novými výzvami. Neučily se jen učivo samotné, neplnily jen úkoly. Nad tento rámec najednou musely zvládat pracovat s technologiemi, počítačem, internetem, elektronickou poštou. Musely se naučit zorientovat v některých nových počítačových programech. Musely se naučit, jak správně napsat oficiální e-mail paní učitelce, jak vytvořit přílohu do takového mailu. Musely se naučit nové způsoby komunikace. Musely se naučit vyhledávat informace. Neztratit se někdy ve velké spoustě úkolů byl oříšek i pro mnohé rodiče - manažery a podnikatele. Spoustu věcí dělaly děti v životě vůbec poprvé. A do toho zažívaly strach z toho, co bude. Měly obavy o své prarodiče a chyběli jim kamarádi.

Když po zavření škol zůstaly děti doma, najednou viděly ten stejný školní předmět v jiném prostředí mimo školní třídu. Měly tak úžasnou příležitost vidět jej v širších souvislostech. Převody jednotek si vyzkoušely při pečení bábovky, Archimédův zákon při koupání ve vaně – to je vede k tomu, aby přemýšlely, k čemu jim to, co se teď učí, v životě bude.

V karanténě musely ale také začít přebírat zodpovědnost za organizaci svého času. Musely si začít uvědomovat, že i když jsou doma, nemůžou se flákat a musí si ten čas na školu nějak nastavit. To vše je vede k samostatnosti, zodpovědnosti a říká jim to, co je vlastně smyslem celého tohoto školního učení. Že to není o tom, napsat všechny úkoly, ale také o ochotě spolupracovat, podílet se na vlastním vzdělávání, o chuti přemýšlet, učit se, sdílet. Děti tak mohly lépe poznávat samy sebe a posilovat svou vnitřní motivaci!

Co je tedy vlastně pro Vás priorita? Známky nebo aby děti něco uměly? A umíte si představit školu bez známek? Jen s formativním hodnocením? Bez odměn za známky a vysvědčení? Naše dnešní generace rodičů si dobrovolné základní vzdělání, domácí výuku, školu bez známek představuje jen stěží - nikdy jsme to nezažili, chybí nám prožitky. Možná to naše děti, po těchto zkušenostech, už uvidí jinak.
Oceňte děti za to, co všechno dokázaly navíc! A oslavte spolu konec školního roku. Užijte si to. Zasloužíme si to všichni nejen letos, ale každý školní rok.

 

 

Zpět na výpis

Jsme Akademie rodičovství

Jsme soukromá rodinná poradna. Pomáháme rodičům s výchovnými problémy. Aby se vám spolu dobře žilo a měli jste šťastnou a spokojenou rodinu. Každý výchovný problém má řešení – přijďte do kurzu nebo se objednejte do poradny. Jsme tu pro vás a pomůžeme vám se vším co vás zajímá a trápí.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat, naši odborníci se vám budou ihned věnovat.

Kontaktujte nás

Přihlaste se k newsletteru

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Máte otázku? Ozvěte se nám

Chcete poradit, přihlásit se na seminář nebo objednat na konzultaci?
Těšíme se na setkání s vámi.